Výjimečné kulturní akce by měly být jedním z důvodů, proč lidé Prahu navštěvují. „Kulturní nabídka není špičková. Máme zde velkou nabídku průměrné produkce, ale jen pár špičkových akcí,“ upozorňuje v rozhovoru pražská primátorka Adriana Krnáčová – v druhém pokračování 20dílného seriálu o budoucnosti Prahy, který připravily Lidové noviny ve spolupráci s Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN).


LN: Co byste do konce volebního období ještě chtěla dokázat?

Chci, aby lidé vnímali, že to s Prahou myslím dobře. Jsou projekty, které bych chtěla dokončit nebo nastartovat. Určitě bych chtěla dokončit alespoň část holešovického Výstaviště, kterou jsme začali revitalizovat. To je místo, vůči kterému má Praha velký dluh. Přitom jde o plochu 40 hektarů, která se nachází prakticky v centru. Je to místo, kam by mohli lidé chodit za kulturou, za sportem, prostě za nějakým společenským vyžitím. Zatím tomu tak není. Nyní je tam lidová zábava a musím říci, že to není můj šálek kávy.

Potřebujeme zkultivovat levé křídlo Veletržního paláce, aby to byl plnohodnotný prostor pro různé akce. Máme vybranou novou podobu vstupní brány, kterou budeme rekonstruovat, začali jsme také rekonstruovat restauraci Bohemia, letos dokončíme divadlo Spirála. Otevřeme griloviště a opravené Lapidárium. Dokončíme biotop, který spojí Stromovku s Výstavištěm. Co se týká sportu, uvažujeme, že bychom na Výstavišti vytvořili zázemí pro sportovce. Plánujeme také podzemní parkoviště.

LN: Jaké projekty plánujete mimo Výstaviště?

Rádi bychom začali se stavbou metra D, a to už v roce 2019. Chceme stihnout územní řízení pro jihovýchodní část vnějšího okruhu. Začali jsme opět s přípravami severní část okruhu. V Suchdole je sice velký odpor obyvatel proti této stavbě, ale jsem ráda, že soud zamítl kasační stížnost a přípravy mohou konečně pokračovat. Dále se snažíme dokončit vnitřní okruh. To jsou tři projekty, které jsou důležité pro zlepšení dopravní infrastruktury.

Adriana Krnáčová | Zdroj: LN

Adriana Krnáčová | Zdroj: LN

LN: Je již rozhodnuto, jak bude spojeno pražské letiště s centrem města?

Mým zbožným přáním je protažení metra až na letiště. Je tu ještě projekt státní Správy železniční dopravní cesty, který by měl propojit město s letištěm vlakem. V průběhu deseti let to ale nebude. To je pro mě dlouhá doba. Proto prověřuji možnost udělat výhybku z Veleslavína a napojit letiště železnicí odsud. Nechci věci komplikovat, hledám řešení.

LN: Jak by se měla Praha profilovat?

Jako město kulturní, kreativní a inovativní. To jsou tři přívlastky, které Praha v sobě historicky zahrnovala. A na tom by měla stavět. Vždy se zde potkávaly různé kultury. I dnes tu žije hodně expatů. Doufám, že sem budou lidé přicházet, protože zde najdou kulturu, sport, práci, bydlení a bude se jim zde dobře žít.

LN: Co musí Praha udělat, aby se mohla pyšnit těmito přívlastky?

Myslím, že kulturní nabídka není zcela špičková. Máme zde velkou nabídku průměrné produkce, ale jen pár špičkových akcí, jako je Pražské jaro, Signál nebo Metronome. Rozhodně jich není tolik, kolik jich má Berlín nebo Vídeň. Poptávka by byla, ale nabídka není.

Myslím, že role města je, aby stimulovalo nabídkou špičkového umění grantovou politikou. Výjimečné kulturní akce by měly být důvodem, proč lidé přijíždějí do Prahy. Jsem ráda, že teď Národní galerie představuje unikátního, světově uznávaného německého umělce Gerharda Richtera. I když se Praha prezentuje, že je městem kultury, myslím si, že to tak není.

LN: Čím kromě grantové politiky pomoci, aby se úroveň kulturních akcí v Praze zvýšila?

Nedávno jsme schválili kulturní koncepci, jež se na toto zaměřuje, a pokud se nám bude dařit tuto koncepci naplňovat, bude se zvedat i úroveň. Určitě by pomohlo schválení zákona o veřejných kulturních institucích, aby jejich financování mohlo být multizdrojové. To by odlehčilo veřejné sféře. Mohly by vznikat instituce, které jsou financovány z více zdrojů.

Město musí také vytvořit infrastrukturu. Praze chybí koncertní síň. Přitom o ní mluvíme deset let. Chybí stavby, jako jsou muzea. Selhali jsme, protože kvůli politické zbabělosti nemáme Kaplického knihovnu. To byla unikátní stavba, jež se podobně jako Tančící dům mohla stát synonymem Prahy. Jsme ale na dobré cestě. Potřebujeme vybrat vhodné místo pro koncertní síň, jakmile ho najdeme, začneme soutěžit.

LN: Jak daleko jste s výběrem místa pro koncertní síň?

Už ho máme skoro vytipované, ale ještě nemohu být konkrétní.

LN: Zmínila jste, že Praze chybí také výstavní síň. Máte nějaké plány?

Dohodli jsme se s Prahou 9, především s majiteli pozemků, že v jedné z hal v areálu vysočanské Pragovky bude vybudováno centrum současného umění. To je můj srdcový projekt, jejž chci realizovat, a myslím, že jsme na správné cestě.

LN: Proč kromě Tančícího domu není v Praze žádná výrazná současná architektura?

Brzy do Prahy přijede architekt Frank Gehry. S Andrejem Babišem mu chceme ukázat Prahu a možná, že z toho vznikne nějaký projekt. Světová architektura do Prahy patří. Musíme prolomit lokální zapšklost vůči všemu cizímu. Žijeme ve sterilním prostředí, odborná veřejnost není ochotna připustit jiný názor. Doufám, že mladí lidé budou jiní a schopní akceptovat, že zde něco postaví cizinec.

LN: Jaká je optimální symbióza historického jádra a moderní architektury?

Jako v jiných zemích. V Lucemburku je také centrum chráněné UNESCO a dokázali propojit současnou architekturu s historickou. Mají tam ale určitě jiné památkáře, kteří mají jiné vzdělání a jsou schopní velkorysejšího pohledu. Citlivým propojením historického odkazu a soudobé architektury se vytvoří nová kvalita. Toto zde ale není akceptováno. Vedeme neskutečné boje s lidmi, kteří vystudovali v Česku a prožili zde celý svůj život.

LN: Vedle přívlastku kulturní by podle vás měla být Praha inovativní. Jak toho má docílit?

Nechci, aby z Prahy bylo Silicon Valley. Inovativní znamená, že procesy, pohyb a život ve městě by měl být snadnější a chytřejší. Máme ambici řídit dopravu jiným způsobem. Chceme omezit vjezd do centra pro automobily s určitým pohonem. Rádi bychom, aby do historického centra vjížděly přednostně elektromobily, chceme, aby lidé více využívali městskou hromadnou dopravu. Tu máme skvělou.

Nechci nikomu upírat možnost jezdit autem, ale doufám, že lidé změní myšlení a přijmou, že ne vše musí být dosažitelné autem. Tím se sníží potřeba parkování v centru. Místo parkoviště na náměstí bude moci být něco jiného. Lidé si postupně zvykají, chápou to. Chceme řídit město podle dat. Projekt chytré Prahy se netýká jen chytrých laviček a chytrého osvětlení, i když tam patří také. Jde především o získávání dat a jejich správné využití.

LN: Mnoho lidí si stěžuje na obtížné parkování. Plánujete parkovací domy?

Snažíme se vybudovat parkovací domy na Zličíně a na Černém Mostě. Na Praze 6 je velké podzemní parkoviště, které bylo dokončeno spolu s tunelem Blanka. To bude zprovozněno na konci prázdnin. Musela se tam vyměnit ventilace, protože společnost ČKD DIZ tam namontovala špatnou a nebylo možné parkoviště zkolaudovat.

LN: Praha se tuto zimu několikrát potýkala se smogem. Máte projekt, který by této situaci předcházel?

Zmírnit následky by mohla státní policie, byla-li by schopná kontrolovat dieselové motory, zda mají filtry pevných částic jako v Rakousku. Pokud ne, pak řidiče pokutovat. Vyřešili bychom tím polovinu problému. Smog vzniká brzděním, otěrem pneumatik o vozovku. Kdybychom tomu chtěli zcela zabránit, musíme zakázat veškerou dopravu, i hromadnou.

Co se týká exhalátů oxidu uhličitého, již jsem řekla, že chceme udělat emisní zónu, kam pustíme primárně elektromobily. Máme v plánu postavit síť nabíječek. Chceme zjistit, jak velký bude zájem. Firmy mají značný. Vím, že emise a smog jsou problém, otázkou je, zda tak veliký. To netuším, protože nemáme ani interní regulační pokyny, dle nichž by se měla spouštět určitá úroveň regulace. Ty zpracovává odbor životního prostředí a očekávám, že hotové budou v dohledné době.

LN: Plánujete i možnost, že v době smogu umožníte jezdit hromadnou dopravou zdarma?

Pro mě není systémovým opatřením vyhlásit jízdu městskou hromadnou dopravou zdarma. Zkoušela to Varšava, zkoušela to Ostrava a ničemu to nepomohlo, je to jen populistické opatření. Důležité je dobudovat vnitřní a vnější okruh, protože se omezí počet aut v centru a doprava bude plynulejší. Tím se sníží smogová stopa. Jinak se to řešit nedá.

LN: Považujete nedobudované okruhy za největší bolest Prahy?

Z hlediska dopravy jednoznačně. Považuji za skandální, že se za 25 let nebyly schopny domluvit politické reprezentace. Stát na to rezignoval a vykašlal se na to. Pokud jde o Pražský okruh, je teď na dobré cestě. Podepsali jsme memorandum s Ředitelstvím silnic a dálnic, že jim pomůžeme s výkupem pozemků, přestože to není pražská stavba. Zkrátíme tím ale přípravy o dva roky a stavět se snad začne už v roce 2019, což je skvělá zpráva.

V případě městského okruhu se také posouváme dopředu, máme preferovanou variantu, kterou jsme chtěli nechat schválit radou, ale Strana zelených to, pro mě nepochopitelně, zablokovala. Myslím však, že se nám podaří dohodnout a pokračování okruhu schválíme brzy. Všichni si důležitost této stavby uvědomujeme.

LN: Když odhlédnete od dopravy, co jiného Prahu zásadně trápí?

Zásadní problémy Praha nemá. Máme 15 rozvojových území, na nichž je z různých důvodů stavební uzávěra. Ráda bych viděla, aby se odebraly, aby se s těmito lokalitami začalo pracovat jako s rozvojovým územím. A doufám, že do konce září se předá pořizovateli územní plán. Pak můžeme postoupit do další etapy přípravy nového územního plánu Prahy.

LN: Co je největší radostí Prahy?

Radost je město samo o sobě. Je to nejkrásnější město na světě, co chcete víc? Vědomě jsem si Prahu vybrala mezi ostatními městy. Řekla jsem si: Tady chci pracovat, tady chci vychovávat děti, tady chci žít. Je radost toto město tvořit.

Kateřina Menzelová
redaktorka LN

V předchozím, prvním díle 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy vyšel rozhovor s prezidentkou ARTN Zdenkou Klapalovou. V následujícím, třetím pokračování vyjde rozhovor s developerem a šéfem firmy Trigema Marcelem Souralem.